Životní prostředí

Dne 15. 6. 2016 bylo schváleno nařízení vlády č. 217/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb. s účinností od 30. 7. 2016. Tato novela nařízení vlády přináší následující změny:

Prostorem významným z hlediska pronikání hluku je prostor před výplní otvoru obvodového pláště stavby zajišťující přímé přirozené větrání, za níž se nachází chráněný vnitřní prostor stavby, pokud tento chráněný prostor nelze přímo větrat jinak.

Z tabulky jsou vyjmuty hotelové pokoje (a tedy i ubytovny jako prostory funkčně obdobné) a nejsou tedy chráněným vnitřním prostorem staveb. Koleje a internáty nadále chráněný vnitřní prostor staveb mají.

• V chráněném venkovním prostoru staveb se hladiny akustického tlaku stanovují pro dopadající zvukovou vlnu (vůči hygienickému limitu se posuzují hodnoty bez odrazů od fasád).
• U naměřených hodnot se uplatňuje nejistota měření, která se při hodnocení vůči hygienickému limitu od změřené hodnoty odečítá (společně s korekcí na odraz od fasády).
• Za prokazatelné navýšení hluku v souvislosti s § 77 novely zákona č. 258/2000 Sb. („priorita v území“) se považuje navýšení hluku vyšší než 2 dB.

• Základní hygienický limit pro novostavby zůstává beze změny a stanovuje se dle sloupce 3 tab. 1 Přílohy č. 3 (zůstává 60/50 dB).
• Stará hluková zátěž (SHZ) se týká komunikací zprovozněných před 1. 1. 2001, pokud u nich v roce 2000 došlo k překračování hygienického limitu a od té doby u nich nedošlo k navýšení hluku o více než 2 dB.
• Hygienický limit pro starou hlukovou zátěž (SHZ) se zjišťuje měřením v roce 2000 nebo výpočtem z RPDI z Celostátního sčítání dopravy 2000 a vztahuje se na ucelené úseky pozemní komunikace.
• Hygienický limit pro SHZ zůstává zachován i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace a pro krátkodobé objízdné trasy.
• Pokud došlo v předmětném roce ke zvýšení hlučnosti o více než 2 dB oproti stavu v roce 2000, stanoví se hygienický limit s přihlédnutím k nové tabulce č. 2 v Příloze č. 3 a zjištěnému stavu v roce 2000.

ŘSD ČR z pověření Ministerstva dopravy ČR zajišťuje zpracování akčních plánů pro snižování hluku z automobilové dopravy na definované síti dálnic a silnic I. třídy. Tento postup je dán evropskou směrnicí EC/49/2002 a implementován do národní legislativy vyhláškami MZD č. 523/2006 Sb. a 561/2006 Sb.

Návrhy akčních hlukových plánů mají být dle § 81 odst. 3 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. Ministerstvem dopravy zpřístupněny veřejnosti k vyjádření. Více viz stránky Ministerstva dopravy ( www.mdcr.cz), kde jsou zveřejněny návrhy nebo finální verze zpracovaných akčních plánů.
​​​​​​​V současné době proběhlo zpracování 3. kola akčních hlukových plánů, které navázalo na 3. kolo strategického hlukového mapování.

 

V současné době je platná Metodika pro výpočet hladin hluku z automobilové dopravy z roku 2004, která byla prezentována ve věstníku MŽP ČR – Planeta č. 2/2005.

Od 1. 12. 2016 je platná aktualizace TP 104 Protihlukové clony pozemních komunikací, která je dostupná ke stažení na www.pjpk.cz.

ŘSD ČR nechalo v minulosti zpracovat paralelně s celostátním sčítáním dopravy v pětiletých cyklech zjištění dynamické skladby vozového parku. Účelem bylo stanovení, jaké je skutečné složení vozidel pohybujících se po komunikační síti v ČR.

V současné době ŘSD ČR disponuje již čtyřmi materiály o dynamické skladbě vozového parku – k roku 2000, 2005, 2010 a 2015 – a projektem, který vyhodnotil produkci emisí a imisní zátěž v celém rozsahu hlavní komunikační sítě ČR v roce 2010:

Informace uvedené ve výše uvedených projektech mohou být využity především v oblasti výpočtu emisí a imisí z dopravy a dopravní akustiky.

V časovém vývoji produkce emisí z automobilové dopravy se projevují dva proti sobě působící soubory faktorů:

• Postupně narůstají intenzity automobilové dopravy na komunikační síti
• Souběžně probíhá obměna vozového parku, tj. postupné odstavování nejstarších vozidel a jejich nahrazování automobily novými

Tyto dva faktory pak souběžně a protichůdně ovlivňují výslednou produkci emisí v konkrétním roce a na konkrétní komunikaci.
Pro vyhodnocení bylo ve spolupráci se zadavatelem úkolu vybráno 41 typickýchsilničních a dálničních profilů, které se liší z hlediska charakteru komunikace i faktorůovlivňujících celkovou dopravní zátěž. Zastoupeny jsou dálnice a rychlostní komunikace, silnice I. a II. třídy, ale také hraniční přechody, úseky na území hl. m. Prahy nebo silnice, u nichž došlo v určitém roce k odvedení dopravy na novou přeložku či dálnici.
Byl sestaven emisní model, který pak byl použit pro provedení kompletních emisních výpočtů pro 41 sledovaných profilů komunikační sítě. Vypočteny byly emise oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, oxidu dusitého, oxidů dusíku, uhlovodíků a benzenu.
Z výsledků vyplývá, že dlouhodobá data nevypovídají o nějakém celkovém varovném trendu vedoucím k výraznému zhoršování kvality ovzduší, spíše ukazují na to, že kvalitní technologie mohou úspěšně korigovat i tak obrovské změny, jako je nárůst intenzit automobilové dopravy.   

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů stanovuje povinnosti pro investory silničních staveb v oblasti ochrany přírody.
 

Pro zvýšení bezpečnosti motoristů a snížení pravděpodobnosti střetu vozidel s volně žijícími živočichy je nutné zejména dálnice v celé jejich délce oplotit.
V současné době je velká část úseků rychlostních komunikací stále neoplocena.
ŘSD ČR vypracovalo a schválilo materiál, který by projektantům oplocení měl sloužit jako východisko při návrhu oplocení – PPK-PLO

Mezi významnou ochranu migračních koridorů živočichů patří místa pro přechod zvěře. Při návrhu těchto míst je velice důležité zejména jejich umístění a parametry konzultovat s pracovníkem ochrany přírody. Konzultace umístění a parametrů těchto opatření pro zvěř jsou důležité zejména z toho důvodu, aby se například eliminovaly zbytečně investované prostředky na špatně umístěné migrační objekty, které v konečném důsledku zvěří ani nemohou být využívány.

Dne 1. 11. 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 326/2017 Sb., který je novelou zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. V rámci této novely zákona o posuzování vlivů na ŽP došlo k důležitým změnám, které se týkají rovněž rozsahu posuzování silničních záměrů, platnosti stanoviska EIA, průběhu procesu EIA atd. Platné znění zákona o posuzování vlivů po této novele (platné v termínu od 1. 11. 2017 do 31. 12. 2017).

Zde uvádíme souhrnnou informaci o důležitých změnách v zákoně:

• Závazné stanovisko EIA jako výsledek procesu EIA je vydáno na 7 let;
• Možnost opakovaného prodlužování platnosti o dalších 5 let;
• V rámci prodloužení platnosti se hodnotí pouze změny v území a poznatky a metody posuzování (změny záměru nově řešeny pouze v rámci ověřování změn v navazujících řízeních);
• Možnost prodloužení platnosti stanoviska EIA v částečném rozsahu (problematické úseky stavby s významnými změnami nejprve budou posouzeny ve ZŘ, popř. celém procesu EIA)
• Lhůta platnosti stanoviska se nepřerušuje zahájením navazujícího řízení (bude nutné žádat o prodloužení platnosti až do vydání posledního SP);
• Přechodná ustanovení k platnosti dosud vydaných stanovisek EIA (vydaných do 1. 11. 2017) – stanoviska EIA starší než 5 let; rozhodující datum 31. 12. 2018 (nutné rozlišovat, jestli se platnost přerušila nebo jen prodlužovala - podrobněji viz přechodná ustanovení shrnutá v bodě 6);

• Výčet navazujících řízení je úplný, uvedený přímo v zákoně (12 konkrétních typů správních řízení, 2 typy pro specifické případy); pro umisťování a povolování staveb ŘSD je relevantních 7 typů řízení;
• Změna lhůt pro podání žádosti o ověření změn (dále jen „CS“); nově 90 – 0 dnů před podáním žádosti o navazující řízení (tj. nejpozději lze podat žádost o CS ve stejný den jako žádost o navazující řízení);
• CS je vydáván příslušným úřadem EIA v každém navazujícím řízení (tj. včetně územního řízení);
• Úřad EIA má možnost reagovat na překonané podmínky stanoviska EIA - bude uvedeno konkrétně v CS, které podmínky uplatněny v tom daném konkrétním navazujícím řízení;

• Upřesnění rozsahu posuzování – např. vzájemné působení vlivů, nově důraz na biologickou rozmanitost, změny klimatu, na vyhodnocení kumulace vlivů s jinými záměry, monitorování možných negativních vlivů apod. (úprava Přílohy č. 3 - oznámení EIA a Přílohy č. 4 - dokumentace EIA) - MŽP v této souvislosti vydalo Metodický výklad k aplikaci vybraných nových pojmů a požadavků zákona čj. MZP/2017/710/1985 ze dne 20. 10. 2017:

 

• Povinnou přílohou je informace úřadu územního plánování o souladu s ÚP (dříve bylo vyžadováno od stavebního úřadu);
• V případě, že příslušný orgán ochrany přírody a krajiny nevyloučí možnost ovlivnění území Natura 2000, naturové hodnocení zpracované autorizovanou osobu je požadováno už jako součást oznámení;
• Ve zjišťovacím řízení se lhůta pro vyjádření prodlužuje na 30 dnů (dříve 20 dnů);
• Úprava a upřesnění Přílohy č. 2 – kritéria pro zjišťovací řízení;
• K vyjádřením k oznámení a dokumentaci EIA obdržených po zákonem stanovené lhůtě se nepřihlíží (dříve se nemuselo přihlížet);
• V případě předložení záměru ve variantách se v ZZŘ stanoví pořadí variant s výsledkem jejich hodnocení;
• Ruší se možnost prohlásit oznámení zpracované podle Přílohy č. 4 za dokumentaci EIA;
• Ruší se možnost zveřejnění doplněné dokumentace EIA až s posudkem; doplněná nebo přepracovaná dokumentace EIA musí být znovu zveřejněna, protože posudek není zveřejňován (podrobněji viz níže v bodě 4);
• Veřejné projednání se koná pouze v případech, kdy příslušný úřad obdržel odůvodněné nesouhlasné vyjádření veřejnosti k dokumentaci;
• Veřejné projednání se koná nejpozději 30 dnů po uplynutí lhůty pro vyjadřování k dokumentaci;

• Není rozesílán a připomínkován v procesu EIA; je pouze oponentním podkladem pro příslušný úřad EIA; je zpracován autorizovanou osobou pro příslušný úřad EIA až po veřejném projednání;
• Posudek se zveřejňuje pouze na internetu, a to až současně se stanoviskem EIA;
• Lhůtu pro zpracování posudku určí příslušný úřad, maximum je 60 + 20 dnů;
• Nově stanovena lhůta pro doplnění posudku, pokud byl vrácen k dopracování;

• Kompletní revize Přílohy č. 1, ve které je stanoven seznam záměrů v Kategorii I a II;
• V Kategorii I v bodě 47podléhají posouzení povinně „Dálnice I. a II. třídy“;
• V Kategorii II v bodě 48 v případě silnic o čtyřech a více jízdních pruzích včetně rozšíření nebo rekonstrukce stávajících na silnice o čtyřech a více pruzích – povinné posouzení záměru v délce od 10 km (MŽP); rozhodování ve zjišťovacím řízení o posuzování v délce záměru od 2 km (KÚ);
• V Kategorii II v bodě 49 v případě silnic všech tříd o méně než čtyřech jízdních pruzích a místní komunikace I. a II. třídy - rozhodování ve zjišťovacím řízení o posuzování v délce záměru od 2 km (KÚ); v případě ostatních komunikací od 2 km a intenzity 1000 vozidel/24 hodin;
• Pro zařízení ke skladování ropy a ropných produktů a zařízení ke skladování chemických látek a směsí klasifikovaných jako nebezpečné – jde např. o záměry odpočívek a SSÚD s ČSPH a skladováním chemikálií – v Kategorii II v bodě 86 se limit kapacity skladování navyšuje z 1 tuny na 200 tun;
• Změna režimu tzv. podlimitních záměrů (záměry musí naplnit alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a zároveň být umístěny v ZCHÚ nebo jeho ochranném pásmu podle zákona o ochraně přírody a krajiny) a změn podlimitních záměrů;

• Procesy EIA zahájené před účinností novely EIA (před 1. 11. 2017), ve kterém uplynula lhůta pro vrácení dokumentace EIA, se dokončí podle znění zákona před novelou; platnost stanoviska EIA bude stanovena podle novely EIA (na 7 let); následné prodlužování platnosti stanoviska EIA bude posuzováno podle znění po novele;
• Procesy EIA zahájené před účinností novely EIA (před 1. 11. 2017), ve kterém ještě neuplynula lhůta pro vrácení dokumentace EIA, se dokončí podle znění zákona po novele; příslušný úřad se nemění (v případě, že došlo ke změně v příslušnosti úřadu podle novely Přílohy č. 1 k zákonu);
• Proces EIA zahájený před účinností novely EIA (před 1. 11. 2017), ve kterém byla dokumentace EIA vrácená k přepracování nebo doplnění více než 3 roky před účinností této novely (před 1. 11. 2014); příslušný úřad ukončí, pokud oznamovatel nepředloží doplněnou nebo přepracovanou dokumentaci EIA do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely (do 1. 2. 2018);
• Zjišťovací řízení, která byla zahájena před 1. 11. 2017, se dokončí podle znění zákona po novele; příslušný úřad EIA se nemění;
• Odůvodněný písemný závěr ZŘ (který určuje pokračování procesu EIA), který byl vydaný více než 3 roky před účinností novely (před 1. 11. 2014), pozbývá platnosti 1. 11. 2017, pokud nebyla do tohoto data předložena dokumentace EIA; příslušný úřad proces EIA ukončí;
• Platnost stanoviska EIA vydaného nejvíce 5 let přede dnem nabytí účinnosti této novely (od 1. 11. 2012 do 31. 10. 2017) se posuzuje podle znění zákona po této novele (platnost se prodlužuje na 7 let);
• Platnost stanoviska EIA vydaného více než 5 let přede dnem účinnosti této novely (do 31. 10. 2012), jehož platnost byla prodloužena na dobu, která uplyne po 1. 11. 2017, se posuzuje podle znění zákona po novele (ale jeho platnost zůstává 5 let); stanovisko EIA, jehož platnost má uplynout dříve než 1. 1. 2019, se považuje za platné do 31. 12. 2018 (zvolí se pozdější z termínů platnosti);
• Platnost stanoviska EIA vydaného více než 5 let přede dnem účinnosti této novely (do 31. 10. 2012), jehož lhůta platnosti byla přerušena zahájením navazujícího řízení, jsou platná do 31. 12. 2018, pokud oznamovatel nepožádá v této lhůtě o prodloužení platnosti; pokud bude platnost stanoviska EIA prodloužena, lhůta dalších 5 let začne plynout dnem, kdy k prodloužení došlo;

• Úprava základních pojmů v §3;
• Nově definovány „podlimitní záměry“ v §4 odst. 1 písm. d);
• Nově definovány v §4 odst. 1 písm. e) změny „podlimitních záměrů“, které vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhnou alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty, pokud se v součtu se stávajícím podlimitním záměrem (který je v plánu navýšit) dosáhne limitní hodnoty nebo naplní kritéria „podlimitního záměru“ – obrana zákona před tzv. „salámováním“ záměrů;
• Nově definovány v §4 odst. 1 písm. h) části nebo etapy záměru, u kterých nemohlo dojít k prodloužení platnosti v rámci vydaného stanoviska EIA k záměru, pokud neprojdou novým zjišťovacím řízením (příp. celým procesem EIA);
• Mění se režim vyjadřování v pochybnostech zařazení záměru podle §23 odst. 3 – vyjadřuje se hlavně orgán kraje (viz §23 odst. 4); MŽP se vyjadřuje jen v těchto případech:

1. Pokud se jedná o změnu záměru, který MŽP v minulosti posuzovalo;
2. Pokud může jít o mezistátní záměr;
3. Jde-li o zvlášť složitý případ, a KÚ jej proto postoupí na MŽP se svým stanoviskem;
4. Pokud se KÚ vyjádřil a oznamovatel má stále pochybnosti (stanovisko MŽP je nadřazené);

Na základě dalšího průběhu vyjednávání mezi ČR (vlády ČR, MŽP a MD) a EK ve věci vydávání závazných stanovisek k ověření souladu podle čl. II bodu 1 (přechodných ustanovení) zákona č. 39/2015 Sb. k záměrům, které byly posouzeny v procesu EIA podle zákona č. 244/1992 Sb. byla vydána další změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zákonem č. 256/2016 Sb., která nabyla účinnosti 5. 8. 2016. Tato novela zákona v §23a určila postup pro vydání závazných stanovisek pro tzv. prioritní dopravní záměry.

Seznam konkrétních prioritních dopravních záměrů je uveden v Příloze č. 1 souvisejícího nařízení vlády č. 283/2016 Sb.

• D3 Obchvat Českých Budějovic
• D6 obchvaty obcí Řevničov, Lubenec, Krušovice
• D48 Frýdek-Místek, obchvat
• D35 Opatovice – Ostrov
• D49 Hulín – Fryšták
• D55 Otrokovice, obchvat JV část
• D11 1106 Hradec Králové – Smiřice
• D1 0136 Říkovice – Přerov

Ministerstvo životního prostředí v souvislosti s platností a účinností zákona č. 256/2016 Sb. vydalo dopisem ze dne 18. 8. 2016 pod čj. 55035/ENV/16 nový metodický pokyn čl. II bodu 1 (přechodných ustanovení) zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který nahradil metodické výklady v této věci z roku 2015 (viz výše v textu). V rámci tohoto metodického výkladu je mimo jiné uvedeno k vydávání závazných stanovisek ke stanoviskům EIA podle zákona č. 244/1992 Sb., že soulad obsahu stanovisek EIA vydaných podle tohoto zákona s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici EIA, lze po formální i věcné stránce vyloučit. Ke všem stanoviskům EIA vydaným podle zákona č. 244/1992 Sb., k nimž bude příslušnému úřadu doručena žádost o vydání závazného stanoviska k ověření souladu nebo oznámení o zahájení navazujícího řízení podle čl. II bodu 1 zákona č. 39/2015 Sb. je nutné podle tohoto ustanovení vydat nesouhlasné závazné stanovisko k ověření souladu.

V praxi to znamená, že vyjma 8 prioritních dopravních záměrů (viz výše) bude nezbytné zopakovat posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u všech záměrů, které mají stanovisko podle zákona č. 244/1992 Sb. a nemají ukončené povolovací řízení.

Od 1. 4. 2015 vešel v účinnost zákon č. 39/2015 Sb., který novelizuje zákon č. 100/2001 Sb. (zákon EIA). Tato novela vnáší do procesu EIA a do následných řízení k umístění a povolení staveb zásadní změny, které bylo nutné ihned zohlednit:

1. Výsledek procesu posouzení vlivů na životní prostředí (stanovisko EIA) se stává závazným stanoviskem ve smyslu §149 správního řádu.
2. Negativní závěr zjišťovacího řízení (závěr, který stanoví, že záměr není nutné posuzovat v celém procesu EIA) bude mít formu správního rozhodnutí, které bude prvním úkonem v řízení.
3. Všechna zahájená správní řízení, kterým předcházelo posouzení vlivů stavby na životní prostředí a veřejné zdraví, se stala navazujícími řízení ve smyslu novely EIA. To se týká z pohledu ŘSD zejména povolujících řízení podle stavebního zákona (územní řízení, stavební řízení, řízení o změně stavby před dokončením) a řízení podle zákona o vodách. Zároveň novela EIA určuje, že k vedení navazujícího řízení je v prvním stupni příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (= obec 3). Správní řízení, která v den účinnosti novely EIA nebyla ukončena rozhodnutím, se přeruší a stavební úřad, který byl příslušný do této doby, bezodkladně postoupí celý spis příslušnému stavebnímu úřadu obce s rozšířenou působností (= obec 3).

Z bodu c) vyplývá, že příslušný úřad k posouzení (orgán EIA – MŽP nebo krajský úřad) vydá ke stanovisku EIA, které bylo vydáno před účinností novely EIA, na základě oznámení o zahájení správního řízení, které mu pošle správní úřad, který toto řízení vede, nebo na základě žádosti oznamovatele, tj. ŘSD (v předstihu ještě před zahájením tohoto řízení) souhlasné závazné stanovisko poté, co ověří, že obsah stanoviska je v souladu s požadavky právních předpisů, které zapracovávají Směrnici EIA. V tomto stanovisku také stanoví, které z podmínek stanoviska EIA správní úřady, které vedou navazující řízení, musí zahrnout do svých rozhodnutí (které podmínky se tak stanou závaznými pro navazující řízení). Toto závazné stanovisko se vydává jen jednou pro všechna navazující řízení a rozhodnutí. V případě, že příslušný úřad nemůže vydat souhlasné závazné stanovisko, záměr bude předmětem nového posuzování podle §4 zákona č. 100/2001 Sb.

Dále bude oznamovatel (ŘSD) před každým navazujícím řízením žádat příslušný orgán EIA o verifikační závazné stanovisko (tzv. coherence stamp), ve kterém bude orgán EIA ověřovat, zda došlo ke změnám projektu oproti záměru posuzovaném v procesu EIA, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí. V případě, že bude vydáno negativní závazné stanovisko (tzn. že došlo k významným změnám), je záměr předmětem posouzení podle §4 odst. 1 písm. f novely EIA (minimálně zjišťovací řízení).