Středisko mostních provizorií

Možnost oboustranných chodníků

Na výběru vhodného typu mostního provizoria do dané lokality záleží bezproblémové následné užívání provizoria veřejnou automobilovou dopravou a dopravou chodců. Při výběru typu by měl projektant zohlednit ve svém návrhu následující faktory:
 

• Intenzitu dopravy pro výběr jednosměrného nebo obousměrného MP (mostního provizoria)
• Zjistit, pro jakou dopravu je MP osazováno. Zda pouze autobus + osobní, nebo neomezenou, pro staveništní dopravu (volba druhu mostovky).
• Prostorové možnosti pro osazení vybraného typu MP, šířkové uspořádání, potřebné plochy pro montáž MP vysouváním nebo za pomocí dočasného pilíře umístěného v místě překážky, posouzení zakružovacích oblouků připojovacích ramp komunikací
• Zda je MP umístěno v intravilánu nebo extravilánu s ohledem na hlukovou zátěž na okolí od provozu automobilové dopravy.
• Po jakou dobu bude MP osazeno z důvodu zimní údržby vozovky.
• Zda bude po MP provoz chodců pro výběr vhodného typu s chodníkovými díly.
• Spolupráce s investorem a projednání se starosty, pokud MP bude osazováno v intravilánech za účelem informovanosti místních obyvatel, jako potencionálních stěžovatelů (hlučnost)

Středisko mostních provizórií je významnou součástí zajištění dopravních systémů ČR. Jeho role se mimořádně projevila při zajištění dopravy po povodních v posledních letech.

V současné době je mostním provizoriím věnována dosti velká pozornost a v projektových dokumentacích jsou zpracovávaná jako samostatný stavební objekt. Jsou již i takové projekční organizace, které provedou i výkaz potřebných prvků mostních provizorií pro sestavení navrženého mostního provizoria. Z praktických poznatků je třeba doporučit právě investorům, aby se problematikou mostních provizorií, pokud se tyto na stavbě bude vyskytovat, zabývali již v přípravě projektových dokumentací a tím předešli pozdější nesnázím se zabezpečením potřebných typů konstrukcí pro určitou stavbu. Pokud to tak není, tak se na poslední chvíli mění typ předepsaného mostního provizoria za typ, který je právě dostupný. Tím v mnoha případech vznikají následné problémy jak s vedením dopravy, tak s hlukovou zátěží okolí. Doporučení všem, kteří se zabývají   problematikou   mostních provizorií, aby si zakoupili veškeré dostupné podklady týkající se jednotlivých typů konstrukcí mostních provizorií. Jsou to jak směrnice pro používání jednotlivých typů provizorií, tak TP.

Dalším doporučení je absolvování školení mostních provizorií v Kojetíně organizované Ministerstvem dopravy ČR, Odborem krizového řízení, jehož provoz zabezpečuje ŘSD ČR Středisko mostních provizorií. Odborné kurzy jsou zaměřené vždy na jednotlivé typy provizorií. Školení je prováděné v ročních cyklech. Na tomto školení se získají poznatky s problematikou stavby a demontáže mostních provizorií. Účastníci se mimo jiné i dozví o chování mostních provizorií po dobu jejich užívání při zatížení automobilovou dopravou. Od roku 2015 je součástí školení i odborný kurz pro Projektování mostních provizorií.   

Mostní provizoria jsou majetkem státu, se kterým přísluší ŘSD ČR hospodařit na základě zřizovací listiny. Na základě této skutečnosti je pro používání mostních provizorií i mostních prohlížeček vydána Příloha č. 12 – Hospodaření s mostními provizorii ke směrnici GŘ č. 6/2010, Procesy ŘSD ČR – Příručka kvality. Ve směrnici jsou stanoveny postupy při používání mostních provizorií a mostní prohlížecí lávky jak v rámci ŘSD ČR, tak poskytování jiným osobám.

V rámci organizace ŘSD ČR je poskytnutí mostních provizorií i mostní prohlížečky bezúplatné. Žádost o poskytnutí se podává v písemné podobě provoznímu řediteli ŘSD ČR cestou vedoucího Střediska mostních provizorií v Brodku u Prostějova.

Pronájem mostních provizorií a mostní prohlížecí lávky mimo organizaci ŘSD ČR jiným právnickým osobám je za úplatu a možné pouze na základě sepsané a podepsané nájemní smlouvy. Souhlas s poskytnutím mostní prohlížecí lávky je vydán obdobným způsobem jako u mostních provizorií s tím rozdílem, že souhlas je vydán na základě objednávky.

Středisko mostních provizorií v rámci své činnosti provozuje i mostní prohlížečky. V současné době disponuje mostní prohlížecí lávkou MOOG MBI 90 a mostním prohlížecím košem MOOG MBL 1750. Jsou využívány zejména k běžným, hlavním a mimořádným prohlídkám a při diagnostických průzkumech mostních objektů. Jejich hlavní výhodou jsou jejich schopnosti dopravit pracovníky pod most i tam, kde je to zespodu téměř, ne-li zcela, nemožné. Jde především o mosty převádějící komunikace přes vodní toky.

Mostní prohlížecí koš MOOG MBL 1750 je Ředitelství silnic a dálnic ČR k dispozici od podzimu 2016. Hlavní výhodou prohlížecího koše je jeho horizontální dosah, který činí, při zatížení koše do 200 kg, až 17,5 m pod nosnou konstrukci mostu. Maximální překročení protihlukové zdi nebo chodníku činí až 5,4 metru. Na hydraulické rameno je možnost připevnit boční plošinu o rozměrech 4000 x 800 mm sloužící k prohlídce boku a především říms nosné konstrukce. Pro prohlídku pilířů lze prohlížecí koš spustit téměř 21 metrů pod niveletu vozovky. S těmito parametry se prohlížečka dostane téměř na všechny mosty v ČR. Prohlížecí koš slouží především pro běžné, hlavní a mimořádné mostní prohlídky. 
​Mostní prohlížecí lávka MOOG MBI 90 je v majetku Ředitelství silnic a dálnic ČR od jara 2020, když byla pořízena jako náhrada za starší typ mostní prohlížečky MOOG MBI 70, která byla v majetku ŘSD ČR od roku 2001. Vodorovný dosah mostní prohlížečky pod nosnou konstrukci mostu je 9 metrů. Maximální horizontální překročení chodníků a říms činí až 3,3 m, vertikální překročení pak téměř 2,5 m. Tato prohlížečka v podstatě neumožňuje prohlídku dálničních a jinak specifických mostů nebo mostů s protihlukovou stěnou. Vzhledem k nosnosti lávky až 480 kg je využívána zejména při diagnostických a stavebních pracích na menších mostech bez výše uvedených překážek.

S těmito typologicky jinými speciálními mostními prohlížečkami od firmy MOOG jsou zajištěny podmínky pro provádění kvalitních mostních prohlídek a diagnostických průzkumů na většině mostních objektů na území ČR nejen ve správě Ředitelství silnic a dálnic ČR, ale i ve správě krajů, měst a obcí či soukromých subjektů.